ukazka

Welcome to interactive presentation, created with Publuu. Enjoy the reading!

Obsah

Úvod 7

Hromadná doprava 13

Čeština 19

Vzdělání 27

Humor 35

Zdravotnictví 43

Koníčky 51

Karel IV. 63

Věda a vynálezy 73

Podnikání 89

Masaryk 101

Hrdinky 113

Hrdinové 125

První republika 127

Havel 137

Pomoc 151

Příroda 161

Bezpečnost 169

Malý velký národ 179

Srdce Evropy 183

Finance 191

Právní systém 197

Země turistická 205

Rodina 211

Ostatní 219

Seznam zdrojů 223

-7-

Úvod

Každý den slýcháme, co všechno je v České republice špat-

ně. A bezesporu toho hodně špatně je. Ostatně stěžovat

si je normální a rozhodně tím nijak nevybočujeme oproti

ostatním národům. Ale pojďme se pro jednou na Česko

podívat jinak. Jako na zemi, která má nespočet úžasných

kvalit. Jako na zemi, která se umisťuje v horních pozicích

žebříčků prakticky ve všech statistikách kvality života.1

Jako na zemi, kam se našinci, kteří vylétnou z české kot-

liny, vrací a často unisono zmiňují, že s rodinou by nikde

jinde žít nechtěli.

Dejte mi příležitost přesvědčovat vás, že život v Čes-

ké republice je v současné době jeden z nejlepších z ce-

lého světa. Může se to zdát jako odvážné, pro někoho

až šílené tvrzení. Jsme zvyklí spíše slýchat, co všechno

je v Česku špatně, co se hroutí anebo se zhroutí, pokud

nepodnikneme nutné reformy.

Z pohledu uvnitř si svět často malujeme jako krás-

né, skvělé a fungující místo. Až delší pobyt jinde však

odkryje unikátní vlastnosti České republiky. A právě

tuto unikátnost postupně rozebereme v jednotlivých

kapitolách knihy.

Mohli bychom říci, že Čechů je 0,14 % světové popu-

lace a tvoříme pouze 0,3 % celosvětového HDP.2 Nebo se

-8-

na to můžeme podívat jinak a říci, že jsme devátý největší3

národ v Evropské unii a že jsme po vypuknutí války na

Ukrajině darovali na pomoc v absolutních číslech jedni

z nejvíc z celého světa.4

Je možné, že jednoho dne budeme na současné obdo-

bí vzpomínat jako nejlepší období České republiky. Pokud

dnes vyjedeme západním směrem, možná si v leckterém

městě řekneme „hezká architektura, ale potřebovalo by

to opravit“. Když se dnes projedeme Českou republikou,

ukáže se nejen krásná země, ale především země, do které

natekly stamiliardy5 z Evropské unie.

Už nemůžeme říkat, že doháníme západ. Po třiceti

letech od revoluce na západě jsme – jsme součástí zá-

padu. Otázka je, jak s tím dále naložíme. Jsme otevřená

pluralitní demokracie. Máme nepopulistickou vládu a ve

světě respektovaného prezidenta. Dodejme, že ještě před

pár měsíci se obojí zdálo jako velmi nepravděpodobné.

Tento text je tedy testamentem roku 2024, protože je

-9-

velmi pravděpodobné, že po dalších parlamentních vol-

bách to tak již nebude.

Žijeme v nejlepší době lidstva a my v deseti procen-

tech těch nejbohatších.6 To je slušný základ si nestěžovat

a být vděčný, ne ? Nebo si toho alespoň být vědomi a občas

to zmínit před dětmi.

Mým záměrem není vykreslit Česko jako ráj na

zemi. Na spoustu faktů a statistik se dá dívat z různých

pohledů a třeba právě vám vyjdou některá porovnání pro

nás výrazně hůře. Na co se snažím poukázat, je unikátní

kombinace faktorů teď a v tuto chvíli.

Přestože jsem se snažil, aby veškerá data byla od-

zdrojovaná, nejde o vědecký text, ale text popularizační.

Snažili jsme se – zdrojů máme přes 350.

Kniha obsahuje 24 kapitol, přičemž každá z nich

poukazuje na jednu část naší národní historie či identity.

Některé kapitoly mají hodně čísel a statistik, jako například

Finance a Bezpečnost. Jiné jsou faktičtější – shrnují vlast-

nosti nebo vytváří přehled (Věda a vynálezy). Poslední

kategorie vyzdvihuje historické souvislosti a upozorňuje

na výrazné okamžiky našich dějin.

Knihu nemusíte číst jako celek od začátku do konce.

Nadpisy a obrázky by vám měly pomoci knihou jen tak

listovat, a až vás něco zaujme, tak se začíst.

-19-

Čeština

Čeština má velmi košatou slovní zásobu a umožňuje nám se

bohatě vyjádřit.

-20-

Čeština je 83. nejpoužívanější jazyk na světě.13 Nepře-

kvapivě česky mluví okolo 13 milionů lidí. Z více než

7 000 existujících jazyků je to slušné, ne?14 Zajímavé je

srovnání podle bohatosti slovní zásoby. Neexistuje totiž

žádný přesný způsob měření, vždy jde o odhady, nejčas-

těji podle starých slovníků. Autoritativním zdrojem by

mohl být výzkum společnosti Ethnologue : Languages of

the World, 23. vydání (2023), podle něhož má čeština

600–800 tisíc slov, což ji řadí na 11. až 13. místo na světě.15

Mluvit česky neznamená mít výhodu mezinárodně.

Naopak, komunikačně jsou jistě výhodnější jazyky. Co

nám ale náš jazyk zajišťuje, je velmi bohatá slovní zásoba

a práce se slovy. Můžeme je přetvářet, dodělávat a vy-

tvářet spoustu novotvarů. Celkově nám jazyk umožňuje

se bohatě, kreativně a košatě dorozumívat. A to jistě

národu prospívá.

Ze slov, která nejde přeložit z češtiny do angličtiny,

se proslavila hned dvě: „lítost“ a „prozvonit“. Lítost díky

Kunderovým dílům, ve kterých kromě čistého smutku

zahrnuje určitý nevyjádřitelný druh trápení. Prozvonit

díky svému kurióznímu účelu. Angličtina si vypomáhá

slovesy „miss-call“ nebo „page“. Na webu Eunoia.cz, který

funguje jako jakýsi vyhledávač překladatelských oříšků,

se kromě „lítosti“ a „prozvánění“ vyskytuje vybafnout,

které je zde definováno jako „to jump out and say boo“,

a také „nehrotit to“, což je definováno jako „a choice not

to stress about something“. Překladatelům dává často za-

brat také česká „pohoda“ a všechny její odvozeniny jako

„pohodový“, „na pohodu“, „v pohodě“ atd.16

-21-

Mezi nejdelšími českými slovy dominují superlativy

přídavných jmen, jako je „nejneobhospodařovávatelnější“,

„nejnevykrystalizovávatelnější“, „nejnerestrukturalizová-

vatelnější“, „nejnezpravděpodobnostňovávatelnější“ a nej-

novější rekord „nejzdevětadevadesáteronásobitelnější“.17

Za nejdelší česká slova složená pouze ze souhlásek jsou

považována „čtvrtsmršť“ a „čtvrtčtvrť“. Nejdelší česká věta,

kterou se kdy podařilo sestavit jen ze souhlásek, byla :

„Blb vlk pln žbrnd zdrhl hrd z mlh Brd skrz vrch Smrk

v čtvrť srn Krč“. Nejdelší české palindromy, tedy slova,

která znějí stejně i pozpátku, jsou krásná: „nepochopen“,

„nepotopen“, „nezasazen“, „nezařazen“.

Během obrození se asi poprvé ukázala česká schopnost si

s jazykem hrát. Abychom se co nejvíce vymezovali vůči

němčině, vznikala slova jako „nosočistoplena“ coby kapesník

nebo „klapkobřinkostroj“, protože „klavír“ neznělo

dost česky.18

-22-

Český jazyk je západoslovanský jazyk, který patří do

skupiny slovanských jazyků a indoevropské jazykové

rodiny. Historie češtiny se obvykle dělí do několika ob-

dobí. Prvním z nich je staročeština, jež existovala od 9. do

11. století, následovaná obdobím středočeštiny, které

trvalo až do konce 14. století. Moderní český jazyk, jak

jej známe dnes, se začal formovat v době národního ob-

rození v 19. století, kdy došlo k oživení češtiny a jejímu

prosazení jako literárního a úředního jazyka.

Čeština má bohatou morfologii, což znamená, že

se význam slov mění pomocí přípon a koncovek. Sedm

(nudných) pádů má krásná jména: nominativ, genitiv,

dativ, akuzativ, vokativ, lokál a instrumentál. Dále čeština

rozlišuje tři rody: mužský, ženský a střední, a má boha-

tý systém časů a slovesných tvarů a dvě čísla! Zkrátka

čeština je známá svou schopností vytvářet nová slova

a hrát si s významy slov prostřednictvím slovních her,

idiomů a metafor.

Čeština také využívá diakritická znaménka, jako

jsou háčky a čárky, které mění výslovnost písmen. Vý-

skyt písmena Ř je nejspolehlivějším důkazem, že se jedná

o český text. České Ř se objevilo už ve 13. století a jeho

vznik má několik možných vysvětlení. Jedním z nich je

vývoj z písmena R, po kterém kdysi v praslovanštině

následovala změkčovací hláska Ь, jež se později začala

zapisovat jako apostrof. A z něj se posléze vyvinul háček:

z mor’e se stalo moře, ze tr’i vzniko tři atd.

-23-

Jan Werich: „Čeština je krásná řeč. Ona má obrovskou ple-

jádu slov pro obyčejný věci. Třeba kulaťoučké jablíčko. To

neřeknete jinou řečí. Angličan musí říct ‚a litte round apple‘,

malé kulaté jablko… Tomu přece chybí barva i vůně.“

Česká slova ve světě

Angličtina díky češtině například poznala hachek, tedy

háček jako diakritické znaménko, nebo „tunneling“ od

slovesa „tunelovat“, které v Česku vzniklo během divokých

90. let. Nejslavnějším slovem českého původu je „robot“.

Použil jej sice poprvé Karel Čapek ve své hře R. U. R.,

výraz jako takový ale vymyslel jeho bratr Josef. Karel

totiž chtěl původně umělé dělníky označit jako „laboři“,

ale Josef navrhl vycházet ze slova „robota“.

Měna Spojených států amerických má původ v češti-

ně. Slovo „dolar“ je odvozené od našeho tolaru raženého

už od 16. století v Jáchymově. Z původního tolaru ozna-

-24-

čeného jako Joachimsthaler (jáchymovský tolar) a později

Thaler se do německy mluvících zemí rozšířil i „tolar“,

odkud už jako „dolar“ zamířil i do Ameriky a dalších států.

Tradiční tanec údajně odkazuje svým názvem na

sympatie Čechů k polskému povstání proti Rusku ve

30. letech 19. století. Polka jako taková se poprvé tančila

v Praze v roce 1831 a odtud pak prosákla do zahraničí.

Ať už pod svým původním názvem, nebo s mírnými

úpravami ji znají napříč zeměkoulí – ve Finsku například

existuje „polkka“ a v Argentině „polca“.

Málokdo by hledal původ tak mezinárodního slova,

jako je „pistole“, u českých bojovníků z 15. století. Husité

ale při svých výpravách používali palnou zbraň píšťalu,

ze které ve francouzštině vzniklo „pistolet“ a v italštině

„pistola“. Dnes je „pistole“ téměř mezinárodní a i u nás

označení „píšťala“ rychle vymizelo.

Měna Spojených států amerických má původ v češtině. Slovo

„dolar“ je odvozené od našeho „tolaru“.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17